Jak se dostat na psychologii? Kolik lidí berou u přijímaček? Dá se studovat i dálkově? Kde studovat psychologii? A podle čeho si mám školu vybrat? Můžu být po studiu klinický psycholog? A dá se nějak uplatnit jen s bakalářem?
To je jen zlomek otázek, který alespoň jednou za život slyšel každý student psychologie. Není divu, psychologie patří mezi nejžádanější obory u nás a aby ne, (mylná) představa umu čtení v lidech a ovládání druhých a (velmi mylná) představa o poznání a následné dokonalé vyrovnanosti a všemohoucnosti sebe sama, je pro mladé lidi, hledající kromě odpovědí i sami sebe, velmi lákavá.
Jmenuji se Anet a v roce 2019 jsem úspěšně dokončila bakalářské studium psychologie a statečně pokračuji v navazujícím studiu vstříc profesi psychologa. Moje alma mater je Fakulta filozofická Masarykovy univerzity v Brně, kde taky pracuju a dobrovolničím. Jedna z mých dvou prací je na Odboru vnějších vztahů a marketingu rektorátu univerzity. Jako ambasador jezdím prezentovat MU na střední školy a za svou fakultu (a studijní program) mě můžete vidět také na Gaudeamech v ČR i SR. Právě díky Gaudeamu znám odpovědi na nejčastější otázky a mám přehled o přijímacím řízení nejen na FF a FSS MU, ale díky komunikaci se studenty i o psychopřijímačkách na jiných univerzitách. *Pokud jsi průzkumný student psychologie z jiné univerzity a máš k článku připomínky či aktuálnější info, budu moc ráda, když mi napíšeš na iam@psychologistabroad.com*
Pokud se o studium psychologie zajímáš, jistě jsi si už nějaké informace na stránkách vysokých škol hledal(a) a jde ti z toho hlava kolem. Chápu to, občas to totiž vypadá, že na přípravu je už v předmaturitním ročníku pozdě. Není důvod k panice, pozdě není nikdy – o tom, jak se na přijímačky připravit, se brzy rozepíšu v článku *Jak se dostat na psychologii?*. Jenže když už máš matnou představu, co tě čeká a vrhneš se do podávání přihlášek, možná tě napadne, že vlastně nevíš kam. Kde studovat psychologii a jak vypadají přijímačky na různých fakultách se dozvíš v tomto článku.
Podle čeho vybrat školu?
Podle typu studia
Jako první bychom si měli připomenout univerzitní terminologii, která se v roce 2019 kvůli novému akreditačnímu systému trochu změnila již zažité pojmy.
studijní obor = podle nového názvosloví studijní program
jednooborové studium = podle nového názvosloví samostatné studium
dvouoborové studium = podle nového názvosloví sdružené studium
Při výběru vysoké školy jsem se já sama zaměřila pouze na typ školy a možnost navazujícího magisterského studia psychologie. Bohužel pokud neznáš někoho, kdo psychologii studuje či studoval, nebo nenarazíš na skvělé lidi u stánku na Gaudeamu, na internetu se moc nedozvíš, že různé typy studia ti mohou zavřít dveře ke specializaci, která tě zajímá. Takže si zapamatuj:
- Některé školy nabízí pouze Bc. stupeň studia. Přejít na NMgr. jinam samozřejmě můžeš i pokud jsi absolvent jiné školy, ale víš jak… dobrá parta kamarádů, známost s učiteli a absolvované praxe (s nabídkou budoucího zaměstnání) a rázem se ti z města a fakulty moc chtít nebude.
- K výkonu profese psychologa je zapotřebí mít titul Mgr., tedy absolvovat bakalářské i navazující magisterské studium. Jo, přesně tak, po bakaláři nejsi v podstatě ještě nic (ale to, co dělat můžete, zmiňuji dole v FAQ).
- Většina organizací, ve kterých budeš profesi psychologa vykonávat, po tobě (většinou) bude chtít diplom ze souvislého prezenčního pětiletého studia jednooborové psychologie (nově samostatného studia). Žádné kombinované (dálkové) či sdružené studium z tebe psychologa prostě neudělá. Má to taky logiku – kdo chce pracovat s lidmi, měl by se tomu věnovat naplno.
- Pokud už teď toužíš po kariéře klinického psychologa, prvních pět let po škole budeš pracovat a školit se pod dozorem supervizora v povinné předatestační přípravě, a až po složení atestační zkoušky se staneš klinickým psychologem. Zdá se to šílený, co? Ale praxe je holt potřeba. Mimo jiné je pro zapsání do pětileté předatestační přípravy nutné mít hotový kurz “psycholog ve zdravotnictví“, jež trvá jeden rok a dobrá zpráva je, že ho můžeš absolvovat už v průběhu studia (NMgr.). Jenže ne každá škola ho nabízí, a proto pokud na něj buď zapomeneš, nebo nebudeš stíhat dojíždět vedle klasické výuky ještě na kurz do jiného města, může se ti z deseti let cesty za výkonem samostatné práce klinického psychologa rázem stát jedenáct. Juch.
Podle místa či studijních podmínek
Samozřejmě existují miliony důvodů a rad, kde studovat psychologii a proč jít zrovna na tu či onu univerzitu. Osobní sympatie k městu, vzhled fakulty a kolejí, dojezdová vzdálenost, vybavení knihovny, prestiž univerzity, odbornost a specializace vyučujících a jiné. Někomu tyto starosti odpadnou, protože se vydá po stopách svých rodičů a přihlásí se na jejich almu mater, pokud ale patříš mezi ty ostatní, mám tu pro tebe tři body, které jsou nejčastěji omílané na Gaudeamech. Většinou taky nejsou dohledatelné na oficiálních stránkách školy a proto ti doporučuji nějaký ten Gaudeamus navštívit a studentů se zeptat přímo.
- Poměr povinné výuky k volnému času a množství povinných praxí. Každý vyhledává volný čas z jiných důvodů – někdo chce mít čas na párty a kafíčka (běžte do Brna, fakt…), někdo chce při studiu pracovat, být co nejvíc doma s rodiči/partnerem, být aktivním členem studentského spolku, dobrovolničit, chodit na praxe a stáže a někdo chce prostě jenom ležet a užívat si chvíli klidu.
- Různé školy = různé nabídky a podmínky pracovních či studijních stáží v zahraničí. Nejsou sice nutností, ale možnost vyjet studovat do zahraničí třeba až na 2 roky (MU) je cennou zkušeností a co si budem, výborně vypadá v životopise.
- Pro někoho může být rozhodující i šance přiznání ubytovacího a prospěchového stipendia. Prospěchové stipendium se liší i fakulta od fakulty, ubytovací se většinou na všech univerzitách vyplácí pouze v případě, že je dané studium tvoje první bakalářské studium v životě a nemáš trvalé bydliště ve stejném kraji, ve kterém se univerzita nachází.
Kde teda můžu psychologii studovat?
Už jsme si stručně shrnuli, na co se při výběru univerzity a fakulty zaměřit. Teď se pojďme podívat, kde a v jaké formě se dá psychologie v ČR studovat.
Zajímavou formu studia má pár let nově Pedagogická fakulta Karlovy univerzity, jež nabízí program Psychologie s rozšířením o speciální pedagogiku. V tomto případě se z hlediska akreditace stále jedná o “klasické” samostatné studium psychologie. Na Fakultě filozofické v Olomouci můžete jako na jediné studovat psychologii kombinovaně, tedy dálkově. Fakulta Sociálních studií v Brně je zase jediná, kde studovat psychologii i ve sdruženém studiu, pokud tě psychologie zajímá jen okrajově a psychologické poznatky a vědomosti se ti budou hodit ve tvém oboru zájmu. Podobně na Filozofické fakultě v Ostravě můžeš psychologii studovat jako dvouobor, tedy si kromě psychologie zvolíš i jiný obor studia a budeš docházet na výuku obou.
Pozor, s uplatněním u dvououborového studia platí stejné podmínky jako u studia sdruženého – může ti to zavřít vrátka k některým pracovním příležitostem a na klinického psychologa je to rovnou stopka (máš totiž jeden diplom – a na něm dva obory, což značí, že psychologii nebylo věnováno 100 % času). Navíc právě Ostravská univerzita spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích nabízí studium psychologie pouze v bakalářském stupni studia, po jeho ukončení se tedy budeš muset někam přemístit.
Státní školy
Největší procento uchazečů o program psychologie se tradičně hlásí na veřejné a státní vysoké školy (seznam je rozbalovací):
Masarykova univerzita nabízí studium psychologie na Filozofické fakultě a Fakultě sociálních studií. Na obou fakultách je studium koncipováno klasicky 3+2, tedy tři roky bakalářské studium a dva roky navazující magisterské.
- Filozofická fakulta nabízí studium psychologie pouze v prezenční variantě a pouze jako samostatné studium. To znamená, že psychologie bude tvůj jediný program a do školy budeš chodit pravidelně několikrát do týdne.
- Fakulta sociálních studií oproti tomu nabízí psychologii jako samostatné, ale také jako sdružené studium. Tato forma studia psychologie je na Masarykově univerzitě úplně nová a v České republice unikátní. Funguje na anglosaském principu major/minor, máš tedy hlavní program svého studia a k němu jiný, vedlejší, přičemž oba budou vyučovány v poměru 3:2. Zda si zvolíš psychologii jako hlavní program či vedlejší už pak záleží jen na tobě (opět platí, ne-e pro kliniku). V rámci jedné přihlášky (a jednoho poplatku) si můžeš navolit až 3 kombinace vedlejších programů k jednomu hlavnímu. Stejně jako na fildě je i zde studium psychologie pouze prezenční.
Univerzita Karlova nabízí studium psychologie na fakultě filozofické a fakultě pedagogické. Na obou fakultách je studium koncipováno opět 3+2 roky.
- Fakulta filozofická nabízí studium psychologie jako prezenční bakalářské samostatné studium. Nelze ho tedy kombinovat s jinými programy.
- Fakulta pedagogická se nabídkou kde studovat psychologii trochu odlišuje od ostatních fakult. Od roku 2017 totiž nabízí program psychologie s rozšířením o speciální pedagogiku. Ten je zejména zajímavý pro ty uchazeče, kteří se zajímají o oblast školství či poradenskou činnost. Návaznost je poté vedena na navazující magisterský program psychologie, v tomto případě se tedy stále jedná o “pětileté prezenční studium jednooborové psychologie”.
Na Univerzitě Palackého se dá studovat psychologie jako samostatné studium prezenčně i kombinovaně na Filozofické fakultě. Je to jediná fakulta s možností dálkového studia. Výuka v takovém případě probíhá blokově, tedy většinou pátek-neděle, jednou během 2 týdnů. Tato forma studia je vhodná pro pracující či studenty studující jiný program, a po složení závěrečné zkoušky v magisterském stupni ti poskytuje stejné uplatnění, jako prezenční studium.
Na Ostravské univerzitě je možnost studovat psychologii na Filozofické fakultě, a to buď jako jednoobor nebo dvouobor (Ostravská univerzita má rozdělení podle původního akreditačního systému). Dvouoborové studium znamená, že studuješ dva obory zároveň, ale píšeš jen jednu závěrečnou práci a skládáš jen jedny státní zkoušky. Nevýhodou je nemožnost uplatnění např. jako klinický psycholog a i na většině dalších psychologických pozicích, které vyžadují jednooborové vzdělání. Studium na Filozofické fakultě je pouze bakalářského stupně, univerzita nenabízí možnost pokračovat v magisterském studiu.
I Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nabízí studium na Pedagogické fakultě. Toto studium je prezenční a samostatné, nicméně zde není akreditovaný navazující magisterský program – případní zájemci o profesi psychologa se po státnicích musí přemístit za studiem do jiného města.
Soukromé školy
Ze soukromých škol pak zmíním pouze ty, které nabízejí psychologii jako samostatný vědní obor:
První soukromou univerzitou je Pražská vysoká škola psychosociálních studií, jež nabízí tříletý prezenční program psychologie s možností pokračování do magisterského stupně studia. Jak škola uvádí, výuka je zaměřena stejně důkladně na teoretické znalosti jako na praktické dovednosti a seberozvoj.
Soukromé školy se většinou vyznačují větším podílem praxí ve výuce, například zde nabízí základní stupeň psychoterapeutického vzdělání už v rámci studia, ačkoli škola správně upozorňuje, že to samotné absolventy neopravňuje k výkonu psychoterapie. Zajímavé je, že nemusíš studovat pouze 3 roky, ale můžeš si studium libovolně protahovat bez nutnosti ukončení ročníku po 2 semestrech – dokud tedy nesplníš povinnosti jednoho ročníku, budeš ho dělat třeba i dva roky.
Za jeden semestr studia zde zaplatíš 29.700,-
Pobočka University of New York v Praze nabízí čtyřleté bakalářské studium psychologie s možností pokračování v magisterském stupni. Pokud přemýšlíš nad tím, kde studovat psychologii, a chtěl(a) by ses uplatnit na mezinárodním poli, je tato škola přímo pro tebe.
Díky studiu v angličtině je totiž absolvování UNYP u nás jediná možnost, jak získat mezinárodní titul B.A. Při ukončení máš ale možnost složit i českou závěrečnou zkoušku a dostaneš tedy jak americký, tak český titul. Program je navržen tak, aby splňoval požadavky American Psychological Association a zároveň odpovídal i evropským standardům. Studium psychologie je zde hodnoceno jako jedno z nejkvalitnějších i díky rozmanitým praxím v rámci studia. Dvojí titul zase otevírá brány práci v mezinárodních společnostech.
Semestr studia tě tu vyjde asi na 93.400,-
Přijímací zkoušky a úspěšnost
Psychologie patří mezi jeden z nejžádanějších oborů každoročně s více než tisícem uchazečů. Největší nápor je pak samozřejmě na filozofické fakulty v Brně a v Praze, v těsním závěsu za nimi je Olomouc. V této kapitole se proto budu věnovat pouze těmto třem univerzitám, a to zejména proto, že nabízejí i magisterský stupeň studia psychologie.
Při studiu počtu přihlášek je nutné brát v potaz fakt, že většina uchazečů se při rozhodování kde studovat psychologii rozhodne navýšit své šance a podá si přihlášku na všechny tři univerzity. Samozřejmě, že v případě přijetí už ale nastoupí jen na jednu 🙂 Tito uchazeči ve statistikách míchají s počty a pravděpodobnost přijetí pak vypadá nižší, než ve skutečnosti je. Navíc pražské fakulty poskytují veřejně pro výpočet úspěšnosti pouze počet podaných přihlášek na obor, nikoli kolik uchazečů se přijímací zkoušce skutečně dostavilo.
Suma sumárum je i tak na všech školách úspěšnost přijetí nízká – pohybuje se většinou mezi 5 a 10 %.
FF MU
FSS MU
FF UK
PEDF UK
FF UPOL
Nejvyšší šance na přijetí jsou v Brně, kde do svých studií přijímají obě fakulty až 100 studentů. Naopak na nejžádanější pražské Filozofické fakultě je místo pro pouhých 60 uchazečů, a možná proto je to jediná fakulta v podstatě s tříkolovým přijímacím řízením.
Počet přijímaných
Na jaře 2019 se přijímací zkoušky zúčastnilo 1003 uchazečů, přijato do studia bylo 102 z nich.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška na filozofickou fakultu je dvoukolová. V prvním kole uchazeči píší dva písemné testy, oba ve stejný den přímo budově fakulty v Brně. První z nich je test studijních předpokladů (TSP), v podstatě inteligenční test, a druhý je oborový test. Pokud uchazeč u oborového testu získá percentil nad 65, bude zařazen do pořadníku k druhému kolu. Pořadí v pořadníku určuje dosažený percentil v testu TSP. Prvních 160 uchazečů je pak pozváno do druhého kola přijímacího řízení, v němž je čeká ústní pohovor.
- TSP test je, jak již bylo řečeno, v podstatě inteligenční test, jež si univerzita tvoří sama pro své potřeby. Podobně jako známé SCIO testy má několik oddílů, konkrétně oddíl verbální, numerický, analytického a kritického myšlení, prostorové představivosti a kulturního přehledu. Zadání testu je v češtině, kromě posledních 10 otázek v anglickém jazyce. Celkem test čítá 60 otázek a na jeho vyplnění máš 100 minut. Mezi jednotlivými oddíly můžeš volně přeskakovat. Za správnou odpověď dostaneš 1 bod, ale pozor, za špatnou se ti čtvrtina bodu odečítá. Nevyplatí se tedy tipovat.
- Oborový test se skládá ze dvou oddílů: psychologie (30 otázek) a biologie (15 otázek). Oddíl psychologie ověřuje obecné znalosti a přehled napříč všemi psychologickými disciplínami. Z biologie otázky míří hlavně na člověka, tedy anatomie, buňka a genetika. Nepamatuji si, že by v testu byla otázka na živočichy nebo nedejbože nižší organismy. Délka trvání testu je 35 minut.
- Ústní pohovor je spíše motivačního rázu, nikdo po tobě nebude chtít ani seznam literatury, ani seznam praxí a ani životopis popř. jiné formálnosti. Tříčlenná komise chce slyšet tvoji motivaci ke studiu a samozřejmě platí pravidlo, že čím méně mluvíš, tím více se tě ptají. Většinou chtějí vědět, proč se o psychologii zajímáš a jestli s ní máš zkušenost, a ověřují, zda dokážeš kriticky přemýšlet nad zvoleným tématem – to často vyplývá z tvého úvodního medailonku.
Cílem přijímacího řízení je ověřit tvoji schopnost logického a kritického myšlení, a i proto ve výsledku záleží více na testu TSP, než na oborovém testu. Na to je potřeba dát pozor a slepě se neučit vědomosti bez trénování TSP. Po zveřejnění pořadníku k ústnímu pohovoru se totiž diskuse jen hemží uchazeči, kteří sice měli plný počet bodů z OT, ale jejich percentil z TSP dosahuje třeba jen k 70, a proto jsou v pořadníku až v polovině a k pohovoru pozváni nebyli.
Na fildě prostě vědí, že vědomosti do sebe nasouká každý debil, kdo se trochu víc snaží, ale inteligenční test, ten prostě jen tak neočůráš (ale můžeš si nahnat body správným přístupem, o kterém píšu v článku *Jak se dostat na psychologii?*).
Na Fakultě filozofické Masarykovy univerzity NELZE přijímací zkoušku prominout, a ani do bodového ohodnocení se nezapočítávají plusové body za vysvědčení, olympiády nebo SOČ.
Více informací o přijímacím řízení nalezneš na stánkách fakulty.
Termín přijímací zkoušky
Testy TSP Masarykovy univerzity se píší každoročně na konci dubna. Na výběr jsou dva termíny, uchazečům o obor psychologie je automaticky zvolen ten z termínů, ve kterém se píše zároveň i oborový test. Ústní pohovor je v polovině května, rozhodnutí o přijetí v průběhu června a zápis do studia na přelomu června nebo července.
Fakulta sociálních studií nabízí studium prezenční psychologie jako samostatného oboru, ale i ve formě sdruženého studia. Díky tomu si k psychologii můžeš vybrat i vedlejší obor, nebo si psychologii vybrat jako vedlejší obor k oboru jinému (např. žurnalistice nebo sociologii). V takovém případě je pro přijetí do sdruženého studia nutné splnit přijímací zkoušku u obou žádaných oborů.
Počty přijímaných
Na jaře 2019 se na psychologii FSS Masarykovy univerzity hlásilo 883 uchazečů, přijato ke studiu jich bylo 93.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška na FSS má pouze jedno písemné kolo, u kterého si ale můžeš vybrat ze dvou variant testů:
- ZSV (SCIO) + OSP (SCIO): Oba dva testy budeš psát v Národních srovnávacích zkouškách od společnosti SCIO, platíš tedy každý test a každý pokus. Na výběr je 5 termínů, přičemž výsledek se počítá pouze ten nejlepší. Výhodou je tedy možnost opravit si nepodařený test a možnost vykonání zkoušky v nejbližším městě v jeden den.
- ZSV (SCIO) + TSP (MU): Zde máš u testu ZSV opět možnost vykonat test několikrát v rámci 5 termínů, přičemž výsledek se počítá pouze ten nejlepší. Test TSP je možné psát jen jednou, a to v termínu stanoveném Masarykovou univerzitou. Poplatek za test TSP je uhrazen již v rámci přihlášky. Výhodou je možnost aplikace testu do jiných přihlášek v rámci univerzity, pokud se tedy hlásíš např. na psychologii FF MU, test TSP stejně napsat musíš, a na FSS MU již nemusíš individuálně platit další test OSP (SCIO).
U písemné zkoušky je možné získat maximálně 200 percentilových bodů, které jsou přepočteny v poměru 60 % test ZSV (SCIO) a 40 % test OSP (SCIO) nebo test TSP (MU). Pro úspěšné složení zkoušky je nutné dosáhnout 120 přepočtených percentilových bodů. Do studia je přijato přibližně 90 nejlepších uchazečů.
Přijímací zkoušku je možné prominout za základě úspěšného řešení např. jednoho z následujících:
- minimálně krajského kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ) v kategorii: 01. Matematika a statistika, 05. Geologie a geografie, 08. Ochrana a tvorba životního prostředí, 13. Ekonomika a řízení, 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času, 15. Teorie kultury, umění a umělecké tvorby, 16. Historie, 17. Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory. Ve všech případech nelze uplatnit kolektivní řešení!
- minimálně krajského kola slovenské stredoškolské odborné činnosti v kategorii 01. Problematika voľného času, 05. Životné prostredie, geografia, geológia, 13. História, filozofia, právne vedy, 15. Ekonomika a riadenie, 16. Teória kultury, umenie, umelecká, odevná tvorba, 17. Pedagogika, psychológia, sociológia. Ve všech případech nelze uplatnit kolektivní řešení!
- účast v celostátním kole Zeměpisné olympiády (kategorie D)
- účast v celostátním kole Dějepisné soutěže gymnázií (pro ČR i SR)
Více informací o přijímací zkoušce včetně podmínek prominutí přijímací zkoušky najdeš na stránkách fakulty.
Termín přijímací zkoušky
Testy NSZ SCIO fakulta uznává z 5 termínů, zveřejněných na stránkách SCIO. Testy TSP Masarykovy univerzity se píší každoročně na konci dubna. Zápisy do studia probíhají v polovině června.
Počet přijímaných
Na jaře 2019 se na psychologii Filoofické fakulty Karlovy univerzity hlásilo 1062 uchazečů, do studia jich bylo přijato 66.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška na filozofickou fakultu Karlovy univerzity je považována za nejtěžší. Je v podstatě tříkolová. První kolo obnáší tři písemné testy a krátkou esej. Všechny testy i esej se píší v jeden čas v budově fakulty v Praze. První je odborný test, jehož zaměření si volíš přímo při přijímací zkoušce, na výběr máš z biologie nebo společenských věd. Druhý test je z psychologie a třetí je test obecných studijních předpokladů. Druhé kolo přijímací zkoušky je ústní a skládá se z části A a B, a opět se obě části konají ve stejný den. K části B postupuješ pouze v případě, že za písemné testy a část A ústní zkoušky získáš dohromady alespoň 65 bodů.
- Oborové testy nemají na stránkách fakulty specifikované okruhy vědomostí, které musíš mít. Podle doporučené literatury se z biologie předpokládá znalost anatomie a somatologie člověka, pokud zvolíš ZSV, je nutné mít přehled o společenských vědách (sociologie, filozofie, psychologie, státoprávní teorie, ekonomie a ekonomika, neformální logika, estetika) a samozřejmě odborné znalosti z psychologie, a to konkrétně vývojové, sociální, obecné a psychopatologie.
- TOSP slouží k prověření schopností nutných pro úspěšné vysokoškolské studium. Zahrnuje oddíl dovednosti verbálního a analytického myšlení, neverbálního myšlení, porozumění informacím, logických a konfiguračních vztahů, pamětného učení aj. Tento test si Univerzita Karlova vytváří sama.
- Esej obsahuje zadání na 2-3 témata s psychologickou tematikou. Její hodnocení je součástí ústní zkoušky (část A). Zadaná témata mohou znít např.: “Jakou dovednost musí mít dobrý psycholog?” nebo “Popište nějaký psychologický fenomén.”
Na všechny části písemné zkoušky je časová dotace 80 minut. Z odborných testů a TOSP je možné dohromady získat maximálně 50 percentilových bodů. Relativní váhy jsou dány rozsahem a délkou testů (biologie nebo ZSV – 15 %, TOSP – 40 % a psychologie 45 %. Nelze tedy určit výsledek uchazeče na základě správných odpovědí bez znalosti úspěšnosti uchazečů ostatních. K postupu do druhého (ústního) kola je nutné dosáhnout alespoň 25 bodů. Za špatné odpovědi se body neodečítají, proto se vyplatí tipovat – vzhledem k velmi krátkému času na vyplnění občas ani nic jiného nezbývá. Nech si také čas na zanesení odpovědí do záznamového archu, popř. zaškrtávej správné odpovědi přímo v něm. Času opravdu v písemné části není nazbyt.
- Část A ústního kola je tvořena třemi oddíly, z nichž celkem můžeš získat maximálně 40 bodů. Nejprve ti bude puštěno video se záznamem mezilidské interakce, a tvým úkolem je ji písemně popsat. Dále v této části předkládáš k nahlédnutí výčet odborných aktivit, tedy absolvované praxe či stáže a písemně zpracovanou reflexi získaných zkušeností na těchto aktivitách (1-2 normostrany), přehled prostudované odborné literatury (doporučuje se přibližně 30 položkový seznam) a přehled podstatných životních událostí, tedy životopis v rozsahu 1 strany. Všechny materiály ti po skončení pohovoru budou vráceny, odejdeš za dveře, a po chvíli tě komise zavolá a oznámí ti, zda postupuješ do části B.
- rozhovor o psychologických souvislostech mezilidské interakce, o tvých zájmech a předpokladech ve studiu (max. 15 bodů)
- rozhovor o přečtené odborné literatuře a tvých odborných aktivitách (max. 15 bodů)
- analýza videozáznamu mezilidské interakce (max. 10 bodů)
- Část B ústního kola je už samostatný motivační pohovor. Dostaneš prostor se představit (2-3 minuty), následně ti komise může položit otázky na jedno nebo více témat probraných v části A ústní zkoušky, např. rozhovor o analýze interakcí ve videu. Někteří uchazeči uvádí, že je poslední pohovor naplněn zkoušením komise, někteří ho popisují jako přátelské povídání o psychologii. Záleží na složení přijímací komise a kvalitě tvých předložených materiálů.
Video k analýze může znázorňovat např. matku s hrajícím si dítětem a jejich komunikaci. Cílem je popsat vnější projevy chování, určitě se nepouštěj do hlubší psychologické analýzy nebo soudů! Seznam praxí samozřejmě není povinný, pokud žádné nemáš. Na praxe se ale pohlíží jako na projevený zájem o psychologii, a proto za ně dostaneš plusové body.
Hranice přijetí na studijní program se každoročně pohybuje mezi 69 – 71 body.
Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity NELZE přijímací zkoušku prominout, a ani do bodového ohodnocení se nezapočítávají plusové body za vysvědčení, olympiády nebo SOČ.
Více informací o přijímací zkoušce včetně podmínek prominutí přijímací zkoušky najdeš na stránkách fakulty.
Termín přijímací zkoušky
Písemná část přijímací zkoušky na psychologii se koná v polovině května, ústní část je většinou o dva až tři týdny déle. Zápisy do studia probíhají v polovině července.
Na pedagogické fakultě je možnost studia relativně nového studijního programu Psychologie s rozšířením o speciální pedagogiku. Tento obor stejně jako “klasická” psychologie nabízí základy v hlavních teoretických disciplínách v oboru psychologie, rozšířeném o témata speciální pedagogiky a jiných příbuzných oborů.
Počet přijímaných
Na jaře 2019 se na program psychologie s rozšířením o speciální pedagogiku hlásilo 716 uchazečů, přijato jich bylo 61.
Přijímací zkouška
Přijímací zkouška na Pedagogickou fakultu je jednokolová a tvoří ji písemný test. Ten je tvořen 136 otázkami především vývojové, obecné, sociální psychologie, psychopatologie a speciální pedagogiky. Každá správně zodpovězená otázka je hodnocena za 1 bod, maximum za celý test je 100 bodů. 1 testový (hrubý) bod se tedy rovná přibližně 0,75 bodu finálního skóru.
Pedagogická fakulta je jedinou fakultou, která v minulém roce snižovala hranici pro přijetí a zpětně přijala další uchazeče o studium. Původní hranice v roce 2019 činila 83 bodů, později byla o bod snížena na 82 (i tento bodový rozdíl znamenal pro 10 dalších uchazečů rozhodnutí o přijetí). Hranice fakulty většinou posouvají v případě, že se větší část přijatých uchazečů nedostaví k zápisu a není tak naplněna kapacita oboru.
Na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity NELZE přijímací zkoušku prominout, a ani do bodového ohodnocení se nezapočítávají plusové body za vysvědčení, olympiády nebo SOČ.
Více informací o přijímací zkoušce včetně podmínek prominutí přijímací zkoušky najdeš na stránkách univerzity.
Termín přijímací zkoušky
Přijímací zkoušky probíhají v druhém červnovém týdnu, následný zápis do studia pak ke konci července. Pokud se k zápisu nedostaví větší počet přijatých uchazečů, je v první srpnovém týdnu vydáno rozhodnutí o posunutí bodové hranice.
Na Univerzitě Palackého se dá studovat psychologie jako jednoobor prezenčně i kombinovaně, tj. jako jediná z fakult nabízí dálkové studium psychologie. Přijímací zkouška do prezenčního i kombinovaného studia je stejná.
Počet přijímaných
Na jaře 2019 se na filozofickou fakultu do prezenčního studia hlásilo 741 uchazečů, přijato bylo 65. Do kombinovaného studia se hlásilo 663 uchazečů a přijato jich bylo 51.
Přijímací zkouška
Stejně jako v Brně je i tady zkouška dvoukolová. V prvním kole se píše Test předpokladů ke studiu (SPF) a písemný test z psychologie. Pro postup do druhého kola je potřeba mít co nejvyšší percentil, který se počítá z obou testů v poměru 40 % z percentilu SPF a 60 % z percentilu z PT. Do druhého kola v podobě ústního pohovoru postupuje přibližně 240 nejlepších uchazečů prezenční formy studia a 170 uchazečů kombinované formy studia.
- SPF test je složen z 50 – 60 otázek ověřujících schopnost studia na vysoké škole. Otázky jsou členěny do oddílu verbálního, kritického, analyticko-logického myšlení a společensko-humanitního přehledu. Délka trvání testu je 50 minut. Pokud se hlásíš na více oborů v rámci univerzity, tento test absolvuješ pouze jednou a počítá se ti do všech přihlášek.
- Písemný test je zaměřen na znalosti z oblasti psychologie, filozofie, sociologie a biologie (s důrazem na biologii člověka).
- K ústnímu pohovoru si musíš donést:
- doklad totožnosti
- esej (v rozsahu 3600 znaků včetně mezer) ve které zmíníš svou motivaci a důvody ke studiu, sebereflexi, proč jsi zrovna ty vhodným kandidátem pro výkon profese psychologa a popis oblasti, která tě zajímá a ve které bys chtěl(a) své znalosti v budoucnu uplatnit
- maturitní vysvědčení (originál nebo kopii)
- seznam prostudované literatury
- osvědčení o absolvovaných praxích, stážích nebo kurzech
- vlastní strukturovaný životopis
Cílem ústního pohovoru je prokázat znalosti z vybraných okruhů psychologie, jež jsou zveřejněny na stránkách katedry. Ústní zkouška je hodnocena max. 100 body, jež se spolu s výsledky písemné části přepočítají na celkový skór, v poměru 80 % ústní pohovor a 20 % písemná část. Maximální počet dosažených bodů za celé přijímací řízení je 100, přijato ke studiu je 65 nejlepších uchazečů.
Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého NELZE přijímací zkoušku prominout, a ani do bodového ohodnocení se nezapočítávají plusové body za vysvědčení, olympiády nebo SOČ.
Více informací o přijímací zkoušce včetně vzorových písemných testů a jednotlivých okruhů témat k ústnímu pohovoru najdeš na stránkách katedry.
Termín přijímací zkoušky
Písemné testy probíhají každý rok v polovině dubna, o 14 dní později probíhá ústní pohovor. Zápis do studia probíhá v posledním srpnovém týdnu.
Proč jsem se rozhodla jít studovat do Brna?
Jako asi každý uchazeč o psychologii jsem si podávala přihlášku do Brna, Prahy i Olomouce. Bydlela jsem v Pardubicích, takže vzdálenost nehrála při rozhodování žádnou roli – všude stejně blízko a daleko.
Nenechat se strhnout divokým proudem
Nevím přesně proč, ale Praha stála v mém žebříčku od začátku až na posledním místě. Možná proto, že všichni spolužáci z ročníku mířili právě tam, a nějak se to od nás asi i “očekávalo”, že z malého města půjdeme přece do toho hlavního. Všichni v mém okolí automaticky předpokládali, že půjdu do Prahy, a tak se mě ani nikdo neptal, kam vlastně chci. A asi i kvůli tomu mě Praha přestala lákat. Roli taky hrál fakt, že jsem při každé návštěvě Prahy víc a víc vnímala tu odcizenost mezi lidmi, spěch a stres. Jsem to jenom já, kdo má vždycky už 30 minut po vystoupení z vlaku pocit, že absolutně nestíhá, ačkoli má celý den volno?
Klid a ticho na čtení
Mezi Brnem a Olomoucí jsem se neuměla rozhodnout. V Olomouci jsem nikdy před přijímací zkouškou nebyla, nestihla jsem ani DOD. Oproti tomu v Brně asi třikrát včetně DOD a líbil se mi na něm ten klid. Nejvíc mě ale uchvátila budova knihovny – to je taková moje úchylka, knížky miluju a v knihovně trávím většinu volného času, takže pro mě byla FF MUNI jasnou volbou už ve chvíli, kdy jsem viděla fakultu. Přemýšlím, jestli mi stačilo fakt jenom tohle 😀 Ale je fakt, že když jsem si říkala, že tady budu dalších 5 let bydlet, asi mi v tu chvíli záleželo víc na tom, jak to vypadá, než například kdo na fakultě učí.
Sečteno podtrženo, Brno se mi líbilo moc, ale nemohla jsem ho s Olomoucí porovnat. Po absolvování písemných přijímaček jsem si ji ale prošla a přišla mi Brnu hodně podobná (asi to bude tou Moravou?).
Výsledky přijímaček
Nakonec to za mě rozhodly přijímačky – v Praze jsem neprošla ani prvním kolem, v Olomouci mě vyřadil až pohovor. Zato v Brně jsem měla u pohovoru téměř plný počet bodů, a tak chtě nechtě, mi Brno jako jediné zůstalo a nevzdalo to se mnou. A jestli zpětně lituju?
Vůbec.
Co mi moje MUNI přinesla?
Přátelské a podporující prostředí
Miluju náš malý ústav, a i drtivou většinu kantorů (to se ne všude dá říct). Je teda fakt, že možná i kvůli naší malosti oproti Praze tu všechno formální zařizování (např. akreditací nebo doplňujících kurzů) trvá o trochu déle, ale pro mě je důležitý už jen fakt, že tu vůbec je!
Ústav se stále snaží poskytovat studentům vybavené zázemí pro studium psychologie, a to nemluvím jen o zrekonstrovaném areálu, ale právě o zřizování akreditovaných kurzů, zařizování Erasmů na univerzitách, jež nebyly v nabídce, nebo třeba každosemestrálním setkání učitelů a studentů.
Vesměs nikdy jsem se nesetkala se stylem učení “nabifluj se to nazpaměť a pak tě u zkoušky podrtíme” – ne, zkoušení je většinou o porozumění a vedení dialogu. A když neumíš? Tvoje mínus, zamysli se, zda tě psychologie baví a chceš tu i nadále zůstat. Pokud ano, projdi si to znovu. Pokud ne, nebudeme se tu trápit. Je to tvoje volba, a my tě nenutíme ani do jednoho.
Komunitu
Navíc Masarykova univerzita má skvělý společenský zázemí – hromadu studentských spolků, univerzitní kino, dokonce i hokejový klub 🙂 Síldí přímo v centru, což je fajn, když si nechceš pořizovat šalinkartu, navíc bydlení je tu pořád dostupnější než v Čechách, ať už jsem sháněla koleje, nebo byt. A taky má nový vizuál z dílny Studia Najbrt, který MI-LU-JU, obzvlášť, když ho markeťáci z rektorátu dají dohromady se skvělým smyslem pro humor.
Všechno není jen černobílé
Myslím, že každá fakulta má co nabídnout, ale já bohužel nemohu sdílet svůj pohled a nadšení, jak to vypadá v ostatních městech, protože jsem tam studium prostě nezažila. Poptej se! Ale stejně jako já, i ostatní studenti z celého Česka ti budou pravděpodobně vychvalovat hlavně svoji alma mater, proto je lepší navštívit například Gaudeamy a zastavit se u jednotlivých stánků univerzit. Pak si uděláš lepší obrázek o všech.
My na stánku MUNI se ale shodneme na jednom – Brno je jinej svět. A je skvělej. Žije si svým životem, poklidně, nenuceně, uchvátí tě svými možnostmi a má svoje kouzlo. A taky tě tu málokdy něco překvapí – jsi přece v Brně. Jak říkají autoři facebookové stránky Pražský institut pro urážení Brna: “Brno není město, je to životní styl.”
FAQ
Co můžu dělat s bakalářem?
Co když neodmaturuji v květnu?
Jaký je rozdíl mezi FF MU a FSS MU?
Co když studuji na střední škole v zahraničí?
Budu potřebovat umět i jazyky?
Závěrem
Pokud se ti článek líbil, budu ráda, když ho nasdílíš spolužákům, kamarádům nebo i rodičům, kteří se o tvoje přijímačky často strachují daleko víc, než ty. Do komentářů mi pak dej vědět, podle čeho se rozhoduješ, kde studovat psychologii, ty sám/sama? A je něco, co ti tu napsané chybí? 🙂
